Exkurze do Prahy
V úterý 19. prosince vyjely třídy 2. C a 3. A na poznávací exkurzi do hlavního města. Hlavním cílem byly dva objekty – Národní divadlo a Památník heydrichiády.
Po příjezdu jsme si ale nejdříve prošli město – seznámili jsme se s historií vzniku Václavského náměstí i Nového Města, podívali se na místo, kde se v lednu 1969 upálil Jan Palach, a přitom jsme vzpomenuli i Jana Zajíce, neboť oba mají památník právě na Václavském náměstí. Celé jsme ho prošli, podívali se, co prodávají na vánočním trhu, a došli ke Stavovskému divadlu a Karolinu, budově Univerzity Karlovy. Odtud jsme pokračovali na Staroměstské náměstí, kde jsme si připomněli popravu 27 českých pánů před Staroměstskou radnicí, něco nakoupili na vánočním trhu a potom se v 11 hodin podívali na pohybující se orloj. Přes Malé náměstí jsme křivolakými uličkami a přes Betlémské náměstí, u kterého jsme si u Betlémské kaple vzpomněli na Mistra Jana Husa, došli ke Karlovu mostu. Zde jsme si připomněli jezuitský řád a Klementinum s nejdéle pracující meterologickou stanicí, ukázali si místo, kde se nachází nejstarší dlažba v Praze a procházkou přes Karlův most jsme došli k soše Bruncvíka, kde jsme si pověděli pověst spojenou s jeho jménem a následně i pověst o sv. Václavovi.
Pak už následovala cesta k Národnímu divadlu, ale než jsme vstoupili dovnitř, ještě jsme zavzpomínali na 17. listopad 1989, neboť jsme se ocitli skoro na místě vzniku sametové revoluce, na Národní třídě. A pak už nás čekala hodinová prohlídka naší „kapličky“, Národního divadla. Paní průvodkyně nás provedla už od sklepa, kde jsme mohli obdivovat nejen kameny přivezené z nejvýznamnějších míst naší vlasti, ale také modely původního divadla, před vyhořením, i toho současného. Zaujalo nás vyprávění o požáru, oponě, lustru i výmalbě. Po mnohých schodech jsme postupně vystupovali jednotlivými patry až na ochoz Národního divadla. Zde jsme si ve společnosti soch a trig mohli vychutnat výhled na Pražský hrad i okolí.
Po hodině, která utekla jako voda, jsme se přemístili o několik ulic dál k našemu dalšímu cíli exkurze, Památníku heydrichiády. Cestou jsme se podívali na Tančící dům a na Jiráskově náměstí si prohlédli dům, ve kterém žil a zemřel rodák z našeho kraje, spisovatel Alois Jirásek. A pak už nás pohltila „temná minulost“, 40. léta 20. století. Nově vytvořená expozice v kryptě kostela svatého Cyrila a Metoděje a zejména pak poutavý výklad paní průvodkyně nás dokázaly přenést do doby heydrichiády, doby útrap a strachu, ale také neskutečné odvahy a osobní statečnosti. Krypta je pietně upravena, ale zůstala v původním stavu, v jakém se nacházela v době, kdy se v ní sedm statečných parašutistů po dobu tří týdnů ukrývalo. V mnohých z nás toto místo a vyprávění určitě vyvolalo vnitřní otázky, zda bychom i my byli takového statečného činu, i s předem odhadnutelnými následky, schopni.
Po východu z temnoty krypty na denní světlo jsme už ale zamířili zpět přes pasáž paláce Lucerny, kde nás zaujala obrácená socha koně, na Václavské náměstí. Tady jsme si každý podle své potřeby užili hodinku volna – procházkou, nákupy, jídlem. Pak už jen následovala cesta vlakem zase domů. Myslím, že jsme si celý den dobře užili.
Mgr. Eva Sychrová, Ing. Bronislav Váňa
