Sopotnice 2022
Konečně! Po dvouleté pauze jsme se dne 28. 5. 2022 dočkali šestého ročníku setkání „Kovářů od sv. Zikmunda“ v obci Sopotnice. Hlavním pořadatelem je právě tato obec, ale významným spolupořadatelem je i naše Střední škola řemeslná v Jaroměři.
Většinu příprav zajišťuje obec Sopotnice, ale konečná příprava pro návštěvníky spočívá na všech účinkujících. Proto se scházíme již v páteční podvečer, abychom ráno vítali návštěvníky u roztopených ohňů a předváděli krásu kovářského a podkovářského řemesla.
Letošní ročník byl pro nás organizátory tak trochu jiný. Prvním problémem byla pauza a záleželo na návštěvnících, zda se k nám vrátí. Druhým neovlivnitelným problémem bylo počasí. Při začátku nás trochu potrápilo, ale po krátké dešťové přeháňce se nad námi slitovalo a chvílemi už foukal jen vítr, který se dal vydržet. Největším problémem letošního ročníku byl pro nás všechny nedostatek kovářského uhlí na trhu. Po peripetiích se sháněním jsme pro žáky naší školy zajistili uhlí přímo ve škole. Drtivou část uhlí se podařilo zajistit hlavnímu pořadateli. Jelikož někteří kolegové byli znalí situace, sáhli doma do svých zásob a setkání podpořili kovářským uhlím vlastním.
Čím dalším byl šestý ročník ještě jiný? Za pět let pořádání setkání jsme si zvykli, že obec Sopotnice pořádá setkání převážně jako přehlídku životaschopnosti žáků naší školy. Letos to byl prim všech setkání. Jediným kovářem, který se ve Střední škole řemeslné nevyučil, byl mistr František Bečka. Ostatních dvanáct demonstrujících kovářů, včetně učitele odborného výcviku Karla Kysilky, se v Jaroměři vyučili jak podkovářství, tak uměleckému kovářství. Věřím, že se návštěvníci měli na co dívat. Nebylo to ale jen o sledování toho, jak vznikají díla, která zůstanou vystavena v místní stodole. Po celou dobu průběhu akce se alespoň na jedné z kovadlin střídaly děti, občas dokonce i se svými rodiči. Ve 22 hodin došlo i na netradiční noční kování. V tuto hodinu zhasla všechna světla a kovalo se pouze za svitu ohňů výhní. I v tuto pokročilou hodinu u kovadlin pracovalo s našimi kolegy mnoho dětí, které si nechtěly nechat tuto část setkání ujít a pokusily se kovat ve tmě. V průběhu celého setkání jsme poslouchali střídající se kapely. Po dvanáctihodinovém maratónu výhně vyhasly, muzika dohrála a k ránu jsme šli odpočívat. Předtím nás ale hlavní pořadatel dobře nakrmil chlebem pečeným v místní gotické peci a po upečení chlebů došlo i k využití tepla z pece, aby v sobotu ráno bylo v hlubokých pekáčích připravené maso.
Něco nám ještě chybí? O něčem jsme ještě nemluvili? Ano! Dalším, kdo se na setkání podílel, byl Mgr. Dimitre Zavalov. Učitel keramické výroby a dějin umění zasedl za hrnčířský kruh a předváděl krásu hrnčířského řemesla. Celé dopoledne to pro něj byla dost velká řehole – vydržet v zimě při točení s namočenýma rukama! Odpoledne se počasí trochu zlepšilo, ale hlavně u pana učitele se střídal jeden uchazeč za druhým, všichni měli zájem si práci vyzkoušet.
Jak zhodnotit naše setkání? Obec Sopotnice je nedaleko naší školy. Doufejme, že jsme někoho oslovili a v budoucnu k nám přijde studovat některý z osmi nabízených oborů. A když už by na tento nápad nepřišlo dítko samo, věřme, že rodiče, kteří viděli, co naši absolventi umí ve svém krásném kovářském a podkovářském řemesle, ho k nám jednou sami doprovodí ke studiu.
Nakonec bych chtěl za sebe a hlavně za vedení Střední školy řemeslné v Jaroměři poděkovat panu starostovi obce Sopotnice Bc. Janu Antuškovi a jeho kolektivu za pořádání setkání „Kovářů od sv. Zikmunda“, na kterém dostává naše škola prostor k předvedení našich vyučených kovářů. Poslední poděkování patří našim žákům a absolventům. Je vidět, že si do Střední školy řemeslné nepřišli pouze pro výuční list. Něco v nich zůstalo a nebojí se předvést, co a jak dobře se u nás naučili.
Všem velký dík.
Kysilka Karel
